KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

The future is your choice (8)

7. prosince 2010 v 17:37 | K@rin |  Long Tales
(A/N): V podstatě k tomu nemám, co říct. Nemám teď vůbec čas, tak se to nevyvíjí úplně, tak jak bych chtěla. Do konce už chybí maximálně myslím 3 kapitoly. Snad se vám to bude líbit :) Kd bude pokračování, snad příští týden a pak se uvidí. Do konce ledna budu mít všeho moc. Ale pak budu mít času haba děj a v hlavě mám mnohem lepší nápad, doufám teda :D

(Aprille Note: Nikdo nic nestíhá, všichni toho mají habaděj, jsem šťastná že v tom nejsem sama =D Omlouvám se za zpoždění, tahle povídka mi na mail přišla už před hoooodně dlouhou dobou, ale.... no však už víte, sněhová kalamita... =D)

8.

Elena ležela na gauči, vypadala, že spokojeně spí. Damon nervózně přešlapoval kolem. Slyšel opravdu dobře? Nic takového nečekal. Nevěděl, co dělat. V hlavě si promítal spousty možností, ale ani jedna se mu nezdála správná.
Má dělat, že ji neslyšel? Nebo se má pokusit být s ní? Bylo by to vůbec možné? Vždyť Elena chodí se Stefanem a on… On chodí s Lucy. Úplně na ni zapomněl. Lucy pro něj udělala hodně. Pomohla mu, když se cítil nejhůř. Klidně s ním odešla z domova, daleko od přátel a rodiny. Nezasloužila si, aby ji takhle zradil.
Ale Elena, je prostě Elena. Tolik pro něj znamenala. Přemýšlel, jaké by to bylo být konečně s ní. Snažil se splnit jí přání a odejít daleko, nebýt jí na blízku. Nešlo to. Nerad si t přiznával, ale vrátil se kvůli ní. Chtěl na ni být zlý, chtěl si namluvit, že pro něj nic neznamená. Podvědomě už dávno věděl, kde jeho cesta skončí. Zase doma.
Ticho kolem něj se mu zdálo nesnesitelné a zároveň toužil po tom být sám a přemýšlet. Sám, daleko ode všech. Ne v domě plném lidí.

Stefan opatrně nakoukl do obývacího pokoje. Nikde už nebyla žádná krev. Damon všechno uklidil. Zbavil se i těla toho upíra. Opravdu by ho zajímalo, kdo to byl a proč si jako svou oběť vybral zrovna Elenu.
"Damone?"
Damon se obrátil k bratrovi. "Ještě spí, ale je v pořádku. Myslím, že prostě usnula, aby se s tím nějak vyrovnala. Asi je toho na ni moc."
"Dobře." Stefan jenom přikývl a v mžiku byl u Eleny. Sedl si vedle gauče, němě ji pozoroval a hladil po vlasech. Damon si sednul vedle něj.
"Děkuju," zašeptal Stefan po chvíli.
"Za co?" Damon neskrýval překvapení.
"Zachránils Elenu. Nevím, co bych bez ní dělal. Je můj život." Damona Stefanova nečekaná upřímnost zaskočila. Nezachraňoval Elenu proto, aby mu Stefan děkoval. Nezachraňoval ji pro Stefana. Zachránil ji, protože ji má rád. Záleží mu na ní. I když to mezi nimi nebylo nejlepší posledních pár měsíců, přes to byli pořád přátelé.
Jenom přátelé? Vkradla se Damonovi do hlavy upřímná otázka. Miloval ji a po dnešku měl pocit, že pořád miluje. Závistivě Stefana pozoroval. Jak moc by chtěl být na jeho místě.
Jenže Stefan mu z nějakého důvodu najednou věří. Nemůže mu udělat tohle.
"Vždyť já vím," zahuhlal jenom. Nechtěl to teď rozebírat. Měl chuť odejít někam pryč a být chvíli sám, ale chtěl počkat, až se Elena probudí. Přesvědčit se, že je v pořádku.
"Co tady děláte?" přerušil dívčí hlas jejich mlčení.
"Ahoj Lucy," pozdravil ji Stefan. "To by bylo na dlouho."
Damon jen kývnul na pozdrav, neměl náladu teď něco vysvětlovat. Lucy zběžně pohlédla na Elenu.
"Stalo se jí něco?"
"Napadl ji upír, ale už je v pořádku. Spí." Objasnil ji situaci nakonec Stefan, když se k tomu Damon neměl.
Lucy si sedla naproti Damonovi a políbila ho. "Lásko, si v pořádku?" Damona její starostlivost dojímala. Neměl by se k ní tak chovat. Za nic přece nemůže. Damon jí polibek opětoval. Snažil se milovat ji, opravdu se hodně snažil. Jednu dobu si dokonce myslel, že by mezi nimi mohla být láska. Bylo mu líto Lucy. Přál si, aby byla šťastná. Měl by udělat všechno, co jeho v jeho silách, aby se mu to povedlo. Jenže pořád se mu do mysli vkrádala Elena.
"To víš, že jsem. Jenom přemýšlím, kdo to mohl být." Zamluvil všechno.
Damon viděl Lucyin neklid. Neměla Elenu ráda, věděl to. Byla to jeho vina.
"Stefane, zvládneš to tady sám?"
Stefan přikývl. Damon vzal Lucy za ruku a odešel s ní z domu. Rád by zůstal, až se Elena probudí, ale nechtěl dát Lucy prostor pro pochybnosti o jejich vztahu. Za tu dobu, co jsou spolu, mu přirostla k srdci. Chtěl by ji mít v životě napořád. Měl pocit, že takhle zmatený ještě nikdy nebyl.

Elena se pomalu probouzela. Otevřela oči a zmateně se rozhlédla kolem sebe. Co dělá tady? Proč nespí nahoře v pokoji?
V další vteřině se jí vzpomínky vrátily. Vylekaně se posadila. Chtěla si nachystat snídani, nějaký upír se objevil v domě a napadl ji. Naštěstí ji někdo zachránil.
"Stefane? Co tady děláš?" Měla pocit, že jejím zachráncem byl Damon, ne Stefan. Je možné, aby se jí to jenom zdálo?
Stefan se okamžitě posadil vedle ní a objal ji. "Jsem tak rád, že jsi v pořádku. Hrozně jsem se o tebe bál." Stefan ji políbil do vlasů.
"Co se přesně stalo?" Elena se trochu odtáhla. "Kdo to byl?"
"Nemám tušení." Přiznal sklesle Stefan. "Damon ho taky nepoznal."
"Kde je Damon?" zeptala se na to, co ji zajímalo nejvíc.
"S Lucy."
"Aha." Tak to asi nebyl on. Proč je smutná? Měla by být ráda za Stefana. Zachránil jí život.
"Nikdy mu nepřestanu být vděčný, jsi pro mě všechno." Stefan ji znovu políbil a přitáhl blíž k sobě.
Takže to byl Damon. Elena zajásala, ale snažila se to nedávat moc najevo. Damon ji zachránil! Záleží mu na ní! Musí mu poděkovat. Věděla, že tentokrát si na ni čas udělá.
"Chci ho vidět," pronesla rozhodně, "Musím mu poděkovat."
"Nemusíš. Už jsem to udělal."
"Musím. Já mu ještě nepoděkovala. Chci to udělat!"
"Eleno, nech ho být. On o to nestojí.  Nemění to nic na tom, jak se chová normálně."
Elena na něj vrhla vyčítavý pohled. Nechápala, jako mohl být tak protivný. Damon je jeho bratr, zachránil ji a poslední dobou se opravdu snažil se Stefan vycházet a Stefan se ho najednou snaží zase očernit. Jejich vztah se poslední dobou zlepšil. Aspoň si to myslela. Ale teď se jí zdálo, že Stefan musí Damona pořád očerňovat.
"Motá se mi hlava. Jdu spát. Domů." Na poslední slova kladla obzvlášť důraz. Stefan ji vytočil. "Ahoj." Aspoň se mohl snažit být milejší. Damon ji zachránil! Se Stefanem je něco špatně, jako by byl poslední dobou mimo. Zajímalo by ji, co mu zase vrtá hlavou. Určitě zase žárlivost. Hrozně ji štvala jeho majetnickost. Není přece jeho majetek!
"Eleno, počkej!"
"NE! Chci jít domů. Respektuj to."
"Dobře, odvezu tě aspoň."
"Mám tu svoje auto, zvládnu to."
Stefan zůstal sám. Nevěděl, co udělal špatně. Eleninu špatnou náladu přičítal rannímu incidentu.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kelly Kelly | 8. prosince 2010 v 16:45 | Reagovat

Krásná kapitolka i povídka.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama