KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Please tell me you´re not about to kiss me right now (5)

15. září 2010 v 17:15 | Aprille |  Long Tales
(A/N): Tak zase jednou nový díl =) Jinak děkuju za všechny vaše komentáře jak k téhle, tak k jiným povídkám, moc si toho cením =)


Abyste rozuměli, normálně je pro mě velice jednoduché rozpoznat o lidech spoustu věcí už jenom z jejich mluvy - ani byste nevěřili, kolik toho na sebe člověk prozradí při jednom obyčejném rozhovoru.
Jenže Elena - hezké jméno mimochodem - mluvila jen tehdy, když musela, a když už tedy mluvila, nemluvila o sobě. Odpovídala a diskutovala, z toho se žádné lepší informace vypozorovat nedají.
Povzdechl jsem si.
Je zvláštní. Jiná. Odlišná od ostatních - u ostatních vím, na co myslejí jen když jim vidím do těch jejich naprosto čitelných tváří a výrazů, gest a chování. Elena pro mě byla nepřístupná. Měla neurčitý obličej bez výrazu, skoro jako masku, kterou si nasadila, aby o ní nikdo nemohl nic vypozorovat. Chovala se jako loutka ovládaná jinými, když někdo poprosil nebo řekl, udělala co jí bylo řečeno, neodporovala a nehádala se, nevyvolávala konflikty a když už se s někým dostala do řeči, snažila se vše urovnat a moc při tom nenamluvit, mluvila jen tehdy, když někdo mluvil s ní, ona sama se nepřipomínala a často se zdála jen tak ztracená ve svých vlastních myšlenkách nevnímající okolí kolem sebe.
Normálně mi nedělalo problémy dostat se lidem až do srdce jen tím, že jsem je prostě házel do pytle se všemi ostatními. Všichni lidé jsou stejní, povrchní a sobečtí - a stejní.
Jenže u Eleny jsem si s tím "normálně" moc nepochodil - nebyla jako ostatní.
Znovu jsem si povzdychl - tahle Elena se mi dostává pod kůži stále víc a víc.
Nakonec se zdálo, že jediný způsob, jak o ní něco zjistit, aniž bych na sebe upoutal příliš velkou pozornost, je poslouchat její okolí. Zdálo se, že o ní mluví všichni krom jí samotné. I pro ostatní byla něčím zajímavá.
Předtím jsem měl příliš práce s přemýšlením nad Katherine, abych tomu věnoval pozornost, ale spousta rozhovorů, které jsem dnes (vlastně včera) vyslechl, se točila právě kolem ní.
Byla nějakým způsobem populární a já musím přijít na to, čím si tuhle svou karmu zasloužila a co je vlastně zač.
Nic naplat, budu muset poslouchat nudné rozhovory ostatních, protože ona sama mi o sobě nic neřekne. Začnu třeba až bude dnes zas ve škole, do budovy se stejně nedostanu (už jen kvůli Stefanovi) tak se alespoň porozhlédnu kolem ...
Přesto však jsem tak trochu doufal, že až se ráno probudí, stane se z ní úplně normální holka jejího věku, bude se chovat stejně jako všechny ostatní pubertální výrostci a sama mi o sobě poví všechno hned jak s někým začne mluvit.
Ale bohužel, zázraky se nedějí.
Probudila se a opustila dům v tichosti a naprostém klidu bez jediného slova s někým jiným. Jela sama, nikde nezastavovala a když dorazila ke škole, beze slova se vyhla všem spolužákům a zamířila rovnou do třídy, kam jsem jí sledovat nemohl - dejme tomu, že moje výjmečnost (ehm) by každému tak nějak prozradila, že na tuhle školu nepatřím.
Takže jsem se mujsel spokoji s tím, že jsem se opřel o jeden vzdálený strom v lesíku za školou a posluchal rozhovory naivních školáků. Nebyl jsem sice zrovna blízko, takže jsem musel mírně napínat uši, ale když jsem se soustředil, zcela dobře jsem dokázal porozumět každému slovu. Hledal jsem jakoukoli zmínku o Eleně.
Dlouhou chvíli jsem nedokázal zaměřit nikoho, koho by zajímala Elena Gilbertová a to, jak se zdálo, kvůli nějakému stupidnímu učiteli dějepisu, který se rozhodl udělit test ze svého předmětu, takže se nikdo nebavil o ničem jiném než o způsobech opisování a tahácích a mě tím ten dotyčný učitel zkazil celý mistrovský plán.
Grrrrr.
Každý přeci ví, že nejlepší je napsat si tahák na papír a ten pak obmotat kolem propisky ...
Současní teenageři jsou tak přízemní!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lynnie Lynnie | Web | 15. září 2010 v 20:19 | Reagovat

ú-ž-a-s-n-é

2 k@rin k@rin | 15. září 2010 v 22:23 | Reagovat

hezka kapitolka. Docela sem se pobavila, jak Damon zuril nad tim tahakem :D Fatk se tesim az se ti dva setkaji osobne a pormluvi spolu. Urcite to bude hodne zajimavy:) Hrozne se mi libi, jak popisujes Damonovi myšlenky. Sice je to trosku jinej nez serialovej Damon /ten by nemel takovou trpelivost), ale okouzlil me uplne stejne. Tim chci jenom rict,ze je to fakt krasna povidka a tesim se na pokracovani

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama