KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Hate or Love (7)

20. září 2010 v 8:20 | LanQka |  Long Tales
(Aprille Note: No tak podle mě je naprosto zbytečné ještě něco k tomu dodávat, LanQka prostě umí psát a hotovo =))


7. KAPITOLA - Katherine je zpátky

Otočila jsem se směrem ke dveřím a pomalu kráčela až k nim. Pomalu jsem začínala rozpoznávat Stefanovi obrysy a hned na to jsem uslyšela i jeho hlas, který volal mé jméno. I bych se ozvala, ale slova, jakoby mi uvázla v hrdle. Stefanovi obrysy se mi rýsovaly přímo před očima a já se bála každého jeho pohledu. Za každým jeho pohledem bych si všechno vyčítala, znovu a znovu.

"Eleno" vynořil se najednou ze tmy. "Měl jsem o tebe starost, kde jsi byla?"
Jistě, mohla bych říct, že jsem si byla pro něco v kuchyni a přitom se třeba zmínit, že jsem se líbala s jeho "úhlavním" nepřítelem v podobě jeho bratra Damona? Ne, nedokázala bych to říct. Ne po tom všem, co se stalo... Navíc, kdybych mu řekla pravdu, tak by Damona jistě zabil - nejspíš by ani nezaváhal.
"Byla jsem si jen pro něco v kuchyni, asi jsem se tam zapomněla..." řekla jsem. Cítila jsem hořkost ve svých slovech, pač jsem věděla, že to nebyla úplně pravda. Stefan mi to uvěřil se vším všudy a poté se zatvářil pochmurněji než obvykle. "Já vím, jsi naštvaná, kvůly tomu rozhovoru o Damonovi..." začal se omlouvat. "Měla jsi pravdu, možná bychom mu měly dát ještě šanci." řekl a s úměvem mě chytil za ruku. V takových chvílích si říkáte, proč se to muselo stát zrovna vám...  Chvíli jsem si připadala jako Katherine, jako manipulační mrcha, která si "hraje" se dvěma bratry a postupně se je snaží dohnat k tomu, aby se navzájem nenáviděli. Tak jo, to bych nejspíš měla. Bod č.1 - vyspat se se Stefanem (splněno), bod č.2 - políbit Damona (splněno), bod č.3 - nenávist mezi bratry (???). Jen otázka času, pomyslela jsem si. Když jsem si opět uvědomila, kde vlastně jsem. Bylo něco málo po půlnoci. Opět jsem ucítila Stefanovi doteky, ale bylo to jiné...jiné než být s Damonem. Zvláštní bylo, že, když jsem byla se Stefanem, myslela jsem na Damona a když jsem byla s Damonem, tak se má mysl zaměřila na Stefana. Ucítila jsem, jak mě Stefan ještě chytil za ruku a potom jsem usnula....

Ráno jsem se probudila za denního světla a cítila jsem se mnohem uvolněněji, než kdy dřív - tedy alespoň do chvíle, kdy jsem si uvědomila že to celé nebyl sen, ale čistá realita. Jako v hypnóze jsem sledovala prázdný polštář vedle sebe...a pomyslela jsem na Stefana. Oblékla jsem se a se zvědavostí vykročila směrem do kuchyně.
Bylo to jako ze špatného snu, protože v kuchyni nebyl jenom Stefan, jak bych čekala, ale hned na to přišel i Damon.
"Dobré ránko" pozdravil se svým typicky Damonovským úsměvem a přitom si ještě utíral hlavu ručníkem, neboť nejspíš vylezl ze sprchy. Své až temně černé vlasy měl rozčepýřené jako obvykle, ale nedokážu pochopit, že i přesto vypadal naprosto skvěle.
Za to Stefan mi věnoval je krátký úsměv, který mě ale spíše zraňoval než uklidňoval. Aspoň jsem se tak mohla ujistit, že o ničem neví - zatím. Celý den proběhl docela v klidu až do chvíle kdy se něco stalo, něco co by nikoho z nás ani nenapadlo. Bylo odpoledne a já zrovna snášela JEJICH společnost - Damonovu a Stefanovu. Bylo to pro mě těžké, mít je tam oba... Damon stále pozvedal obočí, aby mi dal najevo včerejší noc, což jsem se snažila ignorovat. Myslím, že Stefan Damona hlídal kdykoliv byl u mě, proto jsem vždy měla u sebe oba dva. Ten den jsem cítila, že se něco stane. Nechápu, že Bonnie nic neviděla. Stefan se zrovna o něčem dohadoval s Damonem, takže ani jeden z nich mi nevěnoval moc pozornost. Ale v tom jsem ucítila něčí ruce, byli chladné jako led. Byl to upír! Přiřítil se ke mě takovou rychlostí, že jsem neměla šanci uskočit. Hlasitě jsem zakřičela! Jeho ledové ruce mi pevně svíraly hrdlo, takže jsem se nemohla ani pohnout. Damon se Stefanem okamžitě zbystřily a byli hned několik metrů předemnou a tím upírem.
"Eleno!!!!!" vytřeštil oči Stefan, který měl najednou v očích velký strach.
"Nech ji být!!!" zvolal Damon a nasadil vražedný pohled.
Připadala jsem si jako rukojmí, cítila jsem chladné dotyky na svém hrdle a zdálo se mi, jakobych pomalu začala omdlívat. Upír se jen posměšně vysmíval a předvádel své neuvěřitelné tesáky a sílu...
"Hmmmm....." čichal hladově ke mě. "Bratři Salvatorovi, nemám pravdu?"
"O co ti jde??! Nech Elenu na pokoji!" křičel na něj Stefan, ale upír ho naprosto ignoroval.
"Zrovna se bavím...." smál se dál a bylo vidět, jak ho celá tato situace nesmírně vzrušuje.
Potom si ještě pamatuju jak se Damon se Stefanem na něčem domlouval. Slyšela jsem, jak Damon řekl Stefanovi, aby mě hned potom odvedl do bezpečí. Ale po čem? napadlo mě hned..
Najednou jsem prudce upadla na zem a hned u mě byl Stefan a pomáhal mi vstát. Damon toho upíra v rychlosti obešel zezadu a silou ho ze mě odtrhnul. Viděla jsem jen, jak se upír plazil pod knihovnou. Stefan mě uchopil a snažil se mě dostat z toho "bojiště", kterým se stala kuchyně. Mezitím jsem pomalu nabírala vědomí. "Eleno!!! Eleno!!! Není ti nic?" zajímal se Stefan a starostlivě mě objímal. Přikývla jsem, že je mi dobře. Když jsem konečně nabrala vědomí a vzpamatovala se, uviděla jsem jak Damon zápasí s tím upírem. Ale Damon teď naopak ležel na zemi a vypadal uplně vyčerpaně. Upír se jen posmíval, a hodil ho skrz okno, střepy vylětěly až metr vysoko a byly snad všude.
"Damone!!!" zakřičela jsem a snažila se vytrhnout ze Stefanova objetí, ale držel mě až příliš pevně. Upír se jen posměšně podíval a když viděl, že se Damon nevrací, zaměřil svou pozornost na mě a Stefana. Šel žíznivě přímo k nám a Stefan se mě snažil ochránit vlastním tělem, ale nebyl dostatečně silný. Viděla jsem, jak Stefana beze strachu odhodil stranou, jakoby byl jen pouhý člověk. Cítila jsem se tak bezmocná a utíkala ke Stefanovi, ale upír byl samozřejmě rychlejší. Povalil mě na zem a najednou byl u mě Damon. Byla jsem tak šťastná, že ho vidím a že mu nic není. Opatrně mi pohlédl do očí a já mu naznačila, že jsem v pořádku, i Stefan myslím že byl. Upír se stále nevzdával a opět na nás zaútočil, Damon ho stačil ještě odrazit a upíra povalil na zem. Ani na moment nezaváhal a rychle ho chytil za hrdlo. Pevně ho přimáčkl ke zdi a neměl s ním žádné slitování.
"Proč jsi tady?! Kdo tě poslal??!" přitom ho svíral čím dál tím víc a jeho pohled byl plný nenávisti.
"Chtěl jsem se jen pobavit..." vysvětloval nevinně upír. Ale předem bylo jasné, že lhal.... Upír chvíli odporoval, ale Damonův nátlak dál už nevydržel.
"Byla to Katherine!!! Katherine!!!" křičel a už nevypadl tak v klidu, jako když se nás pokoušel zabít. Vypadal vyděšeně a deprimovaně.
"Katherine??" nevěřícně opakoval Damon a na moment zaváhal. "Je zpátky..." řekl si pro sebe a zajiskřilo se mu v očích.
"A tohle...." řekl a probodl upíra energicky jednou silnou ranou. "....je za Elenu!!" Upír se skácel k zemi a byl mrtvý...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nejlevnejsi-hip-hop nejlevnejsi-hip-hop | Web | 6. dubna 2011 v 22:04 | Reagovat

Máš to tu hezké

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama