KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Hate or Love (11)

21. září 2010 v 8:25 | LanQka |  Long Tales
(Aprille Note: Jsem napnutá jak dědovy kšandy!!! Honem další kapitolu!!! =D)


11. KAPITOLA - Bonnie vs Elena

Nikdy dřív mě nenapadlo, že by mohl být Damon tak rychlý. Během našeho impulzivního útěku proti té bandě upírů jsem si několik věcí uvědomila a stále nad tím přemýšlela. Přeci není možné, abych byla s Damonem...je to nad všechny pravidla. Jak se to mohlo stát?

V jaké chvíli jsem si uvědomila, že mi na něm záleží? V jednu chvíli jsem si byla uplně jistá, že jediné, co k němu můžu cítit....je nenávist. Ale v dalším momentu vím, že ho ani nenávidět nedokážu, protože ve skutečnosti ho...
"Eleno!" oslovil mě energicky udýchaný Damon a vyvedl mě tak ze všech myšlenek. Nyní jsme se schovali za hustým keřem, byl velice podobný tomu, za kterým jsem se schovávala předtím se Stefanem. Ale s jistotou jsem poznala, že jsme uplně na jiném místě. Dokonce bych řekla, že jsme se pomalu přibližovali domů.
"Chtěl bych vědět jednu věc..." hovořil ke mě zčista jasna Damon a upřeně se mi přitom díval do očí. "Zamyslela jsi se někdy, jaké by to bylo, kdyby jsi nebyla se Stefanem? Nemohla jsem snést jeho jasně modré oči, a jeho pohled byl navíc plný očekávaní na opověď a já nemohla přijít na jednu srozumitelnou větu.
"Já si nemyslím, že teď je na to ta vhodná chvíle..." řekla jsem najednou. Ach, proč mě nic originálnějšího nenapadlo? Jakoby nestačilo to s Ethanem. Byla jsem v depresi co by se mohlo stát, kdyby nás našli. Damon si jen povzdechl a mluvil potichu dál. "Mám v plánu tě odvést domů. Je u vás dnes večer někdo?" zeptal se mě. Chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, že doma by měl být pouze Jeremy. Na nic jsme nečekali... Opět mnou zavládl ten silný a zvláštní pocit, kdy mě Damon 'unášel' tou krajinou. Míjeli jsme stromy, keře a potom konečně i domy, mezi kterými měl být i ten, v němž bydlím. Náhle jsme se zastavili! Zmateně jsem se rozhlídla po okolí, a zajásala jsem, když jsem spatřila náš dům. Byla už pomalu tma a jasné světlo vycházející s Jeremyho pokoje mě oslepovalo a zároveň i uklidňovalo, že jsem již doma. Měla jsem problém nahmatat klíče a vybrat ten správný, nikdy dřív bych si neuvědomila, že to může být tak složité. Konečně! Povedlo se! Vtrhla jsem radostí dovnitř! Zarazilo mě však, že Damon stále zůstával venku.
"Damone!! Tak pojď..." pobídla jsem ho. "Vždyť každou chvílí tady můžou být!!"
"Já nemůžu, Eleno...nejde to" nenuceně odpověděl a už to vypadalo, že prostě odejde a nechá mě samotnou v bezpečí, v domě. Viděla jsem, že se snaží jít směrem ke dveřím, ale jakoby tomu něco bránilo. Jakoby nějaká nevyditelná síla bránila tomu, aby se do domu dostal. Ani v nejmenším jsem nevěděla, co mám teď udělat. Musela jsem však jednat rychle. I bych si troufla říct, že jsem už viděla pomalu se blížící stíny patřící našim pronásledovatelům...
"Jsou už příliš blízko!! Musím zmizet...."
"Proboha...!" začala jsem pomalu, ale jistě panikařit. "Ty musíš jít dovnitř!!!"
V tu ránu mě napadla jedna věc - Bonnie! Jistě, to ona jediná by to mohla udělat...V tu ránu jsem vyběhla rychlostí po schodech v naději, že ji tam spatřím a i se tak stalo. Viděla jsem, jak nepřítomně stojí u okna, byla v Jeremyho pokoji - proto to rozsvícené světlo.
"Bonnie!!" zavolala jsem na ní. "Musíš toho okamžitě nechat!!" Snažila jsem se jí přesvědčit.
"Nechat čeho? Jen se ti snažím pomoct!" obořila se hned na mě a nepřestávala se dívat z okna. Byla jako v tranzu, šla jsem proto přímo k ní a impulzivně ji odtrhla od okna, aby se mi mohla dívat do očí.
"Nic nechápeš!! Musíš ho okamžitě nechat pustit dovnitř!!" rozkázala jsem jí.
"Ale Eleno..." vrhla na mě nechápavý pohled. "Vždyť je to pro tvé dobro... Pustím ho a zabije tě!"
"Nic se mi nestane. Bonnie, prosím." Sebrala jsem veškerou odvahu, abych jí dokázala vzdorovat.
Pak jsem uslyšela ty děsivé zvuky, které mi nahnaly až husí kůží. V ten moment jsem byla 'přilepená' na skle okna a sledovala co se stalo. Bylo to tady! ONI byli tady! Všichni upíři se nemilosrdně přibližovali k našemu domu. Opět mnou zavládla panika. "Bonnie!!" zařvala jsem vyčítavě a dál se upřeně dívala skrz okno. Už jsem jen mohla sledovat, jak se to dál vyvíjelo. Smutně jsem se otočila opět na Bonnie a vrhla na ní nenávistný pohled.
"Jsi spokojená?" nehezky jsem se úšklíbla a uraženě šla zpátky po schodech dolů. Proč to vždy musí být tak složité?! Všichni se mě snaží jen ochraňovat a nemyslí na to, co by pro mě ve skutečnosti bylo to nejlepší. A Damon, kterého jsem konečně už začala pomalu chápat, je teď kdoví kde...
"Zdravíčko..." zapěl Damon, který stál najednou přímo předemnou. Vytřeštila jsem na něj oči a měla sto chutí ho obejmout, ale při pomyšlení na to, že je tady Bonnie mě ten nápad rychle přešel. Zmohla jsem se jen na pár nesrozumitelných slov.
"Kk-kde s-se tadyyy......."
"Bereš?" dopověděl větu za mě. "vlastně za to vděčím Bonnie. V jednom momentu tu kletbu pravděpodobně povolila." usmál se na mě. "Bylo to vzrušující..."
"V jednom momentu?" pečlivě jsem se zamyslela. Muselo to být nejspíš tehdy, když jsem jí odtrhla od toho okna... Po tomto nečekaném setkání jsme šli nakonec společně za Bonnie, abychom ji podali vysvětlení.
"Buď milý..." šeptla jsem mu s úsměvem, když jsme stoupali po schodech. Na to udělal jen znechucený obličej.
"Bonnieeeeee...?" nahodila jsem svůj 'smiřovací' tón a podstrčila jsem jí Damona, aby jí poděkoval. Bonnie se na pár sekund ohlédla...ale hned jak spatřila Damona, její pohled se opět odvrátil.
"Díky že jsi mě nepředhodila těm nenasytným pijavicím..." ukšlíbl se na ni svým typicky Damonovským úsměvem. "Bylo to..ehm...milé."
"Kvůli mě se přemáhat nemusíš." zaškaredila se na něj. "Mohla jsem tě tam klidně nechat!"
Pak jsem se do toho opět vměšila já. "Ale podstatné je to, že nenechala..." zazubila jsem se na ni a snažila se ji zároveň i obměkčit. Ale její utvrzelý výraz nešlo překonat. Všimla jsem si, že Damon už někam zmizel...Moc jsem to ale neřešila, jelikož nemohl být nikde daleko.
"Díky, Bonnieeeeee..." opět jsem nasadila svůj 'smiřovací' tón, který se v mnoha případech i osvědčil. V tomto ale bohužel ne.
"Elenooo?" zavolal na mě ale někdo. Hlas mi byl povědomý, ale nemohla jsem si nějakou dobu vybavit, komu patří. Cítila jsem jednotlivé kroky, které se stále víc a víc přibližovaly, byly čím dál tím hlasitější - nemohla jsem si je s dotyčným hlasem spojit. Stefan, napadlo mě v tu chvíli! Mezi tím vším jsem na něj dočista zapomněla, na nic jsem nečekala a běžela mu rychle naproti. Proběhla jsem otevřenými dveřmi přímo do jeho náruče.
"Damone!!!" nevěřila jsem svým očím. Tentokrát jsem však zněla vážně rozzuřeně. Ve skutečnosti to měl být přece Stefan! "Ach můj bože" projela jsem si rukou vlasy a připadala si hloupě.
"To bych si nechal líbit.." zapěl spokojeně.
"Musíš toho okamžitě nechat..." rozhodla jsem se definitivně.
"Nechat čeho?" zeptal se, podle mě na uplně hloupou otázku. "Mám menší zprávu od Jeremyho.."
"Jeremy??? Co je sním??" naléhala jsem.
Damon nahodil svůj pohotový výraz. "Klídek, nechal vzkaz." Pak si silně odkašlal a zeptal se mě jestli vím kdo je Anna. Na to, jsem mu vytrhla ten papírek z ruky. "Jsem u Anny. Nemějte o mě strach, příjdu zítra. Jeremy" Tato zpráva mě poněkud uklidnila, ale stejně by nebylo naškodu zjistit, co je ta Anna zač.
"Tak fajn, ale než se rozhodneš jít zpátky za Bonnie, měla by jsi vědět jednu věc..." mluvil dál a jeho čiré modré oči si opět získaly mou pozornost. "Já toho nenechám NIKDY!"

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 25. října 2010 v 12:48 | Reagovat

Jak se máš?

2 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 10. března 2011 v 17:46 | Reagovat

nádherný... :)) ty máš úplně překrásnej blog.. ten desing je úžasnej, já nemám prostě slov ♥

3 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 2. června 2011 v 12:54 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama