KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Fontana di Trevi

4. září 2010 v 11:28 | Brandy |  Short Tales
Title: Fontana di Trevi
Author: Brandy
Postavy: Stefan, Lexi
Omezení: Není
About: Tahle jednorázová povídka vznikla dnešní první školní den při proslovu naší třídní paní profesorky. Dosti mě nudila. Námět je z osmého dílu - 162 Candles, kde se Lexi zmíní o Stefanově zábavě v Treviho fontáně:) Hledala jsem si o ní více informací a celé se to poté skloubilo do této povídky. Většina popisů (fontána, ulice) jsou pravá. Pointa tam je (pro pozorné čtenáře), děj je takový lehoučký, oddechový.
Author Note: Tak hezké počtení, mezitím čekáním na další kapitolu Future starts. Pokud budete chtít, bude možná ještě jedna příští týden na druhé téma, které Lexi nahodila - Jak se Stefan opil v pochodni sochy Svobody:)

(Aprille Note: I tahle povídka trčela v mé mailové schránce už od prvního září, takže se znovu omlouvám a neodpustím si ještě poznámku: sedněte si radši na židli, nebo vás ta povídka schvátí na zem - z vlastní zkušenosti... =D)


Oslavy byly v plném proudu. Ulice bývalé světové metropole se jen hemžily lidmi v pestrobarevných kostýmech. Místní vráželi do zmatených turistů, kteří se kochali výzdobou a snažili se zapadnout do víru dění. Dnešní večer stráví celý Řím na nohou. Cesty byly ještě užší než obvykle, neboť před každým domem stál stánek nabízející karnevalové masky, plastové trubky, slané i sladké cukroví, veselé paruky, obrázky a sošky svatých . Z oken visely italské vlaječky. Sousedící balkony občas spojovaly transparenty s rozmanitými nápisy a řetězy z papíru. To celé ozařovala poloviční luna. Mezi davy se prodírali dva přátelé.

,,Koukni na mě!" vykřikla blondýnka a vycenila zuby s falešnými upířími tesáky na svého kamaráda.
,,Páni, skoro bych i věřil, že přede mnou stojí pravý upír," konstatoval Stefan. Jen oni dva znali smysl jeho poznámky. Na tváři mu hrál veselý úsměv - jev velmi výjimečný. Většinou jste mohli potkat Stefana zahloubaného, zachmuřeného, s myšlenkami někde na druhém konci planety. Ale teď tu stál, přístupný každé upířině, kterou si Lexi vymyslí.
,,Koupím ti také jedny," poznamenala.
,,Víš, kupuješ věci pouze pokud za ně i zaplatíš..." mluvil tak trochu do větru, věděl, že Lexi rozhodně nemá v úmyslu použít peníze. Chvíli tiše promlouvala k pouličnímu prodavači, až jí s přáním pěkného večera podal pár zubů a přidal ještě modrou paruku. Stefan jen zakroutil hlavou.
Kráčeli ruku v ruce hlavní třídou Via del Corso, následování stovkami účastníků zábavy. Lexi se rozptylovala tím, když se jí někdo anglicky zeptal, kudy se dostane k divadlu nebo na trh. Dělalo jí dobře, že ji považují za zdejší a vybalila na nic netušící návštěvníky sice perfektní italštinou, avšak slova skládala zcela náhodně: Pane, neměl by jste čůrat na chodníky nebo Slečno, na vašem klobouku sedí slon. Její výraz přitom připomínal svou vážností hráče pokeru. Nebozí smrtelníci listovali zmateně svými kapesními slovníky.

,,Miluju Itálii! Za celá ta staletí neztratila nic ze svého kouzla. Vždy tady najdu umění, vědu i zábavu v dokonalé harmonii. A co teprve Italové!" laškovně si olízla rty Lexi. ,,Nemít přítele, hned bych po nějakém skočila." Při těch slovech doslova protančila mezi dvěma sloupy jistého podloubí, nakonec se zastavila a zavřela oči, aby nasávala atmosféru. Stefana naplňoval pohled na ni zvláštním klidem. Cítil se vyrovnaný a snad i... šťastný. Po neskonale dlouhé době, plné Katherine, Damona, zášti, výčitek, pocítil jakési smíření.
,,Tak co na dnešek plánuješ? Znám tě, nebyla bys to ty, aby jsi nevymyslela něco, po čem po nás bude pátrat nejméně federální policie," vyzvídal. Jsou to jeho 150. narozeniny, jubilea měla Lexi obvzlášť v oblibě.
,,To je překvapení," odsekla s významným pohledem.


,,V žádném případě," zamítl Stefan, ,,ani kdybys mi slíbila padesát let bez Damona. I když... to bych možná popřemýšlel, pokud by byl nejméně tisíc mil ode mě. Rozhodně nebudu zpívat nic od Madonny." Seděli v karaoke baru, před sebou panáky vodky a Lexi se zrovna pokoušela přesvědčit Stefana k hudebnímu číslu.
,,Nebuď suchar. Já ti za to zazpívám Happy Birthday, a ty víš, že neumím zpívat. Prosím, je to moje oblíbená," rozplývala se nad songem Like a virgin.
,,Slyšela jsi někdy muže heterosexuálního zaměření, kterému v dětství nespadla cihla na hlavu, aby zpíval 'Jako panna'?"
,,Nikdo tě tu nezná. Nevidím důvod, proč se společensky neznemožnit," culila se od ucha k uchu. Šlo vidět, že si to užívá. Stefan to vzdal.
,,Odepřel ti někdy někdo něco?" řekl odevzdaně. Zvedl se z pohovky a zamířil k podiu. Lexi začala hlasitě pískat a tleskat.
,,Neboj, sejmu každého, kdo by chtěl házet ovoce," zavolala na něj a pohodlně se uvelebila, aby si vychutnala show.
Stefan cítil pot, který mu začal stékat po zádech. Alespoň DJ na něj nekoukal divně, když mu oznámil svou píseň. Nejspíš byl však pod vlivem nějakého halucinogenu, neboť neustále opakoval svůj dialog s imaginární dámou: ovšem, slečno, mahagonové potahy, ano, ano, už je vidím, tyhle to jsou?
Stefan se chopil mikrofonu. Koukal na lidi, oni na něj. To je směšné, upír a třepe se strachy před obecenstvem, pomyslel si. Očima našel svou kamarádku a nervozita opadla. Dodávala mu jistotu. Začaly hrát první tóny. Někteří návštěvnící vytřeštili zraky.
,,Tak jo, jako ve sprše," zašeptal.
,,I made it through the wilderness..." začal odříkávat první slova. Postupně se chytil a našel svého melodického ducha. Děkoval bohu, že umí přinejmenším obstojně zpívat. U refrénu mírně ztišil hlas, ale když si všiml, jak si všichni pobrukují s ním, dodalo mu to odvahy. Úplně se uvolnil a u druhého 'Like a virgin' dokonce předvedl skvělé taneční číslo, do kterého zapojil i boky. Po doznění melodie se mu nechtělo pryč. Dal by si klidně ještě Bryana Adamse. Užíval si zasloužený aplaus. Vida, jak takový upíří tanec dovede zanechat tolik nadšení. Teď potrápit Lexi.
,,Tys válel. Kde jsi se naučil ty kroky? Elvis?" hádala nadšeně Lexi.
,,Jednou jsme spolu zašli do baru," přiznal, ,,ale nezamlouvej! Chci svůj narozeninový hit!" Nekompromisně zvedl obočí a upírka se odevzdaně šourala na popravu. Její podání Happy Birthday trhalo uši.
Vyšli znovu do ulic a Stefan si Lexi dobíral.
,,Tvůj hlas by měl vlastnit zbrojní pas," div se neválel smíchy, ,,je to zbraň hromadného ničení."

Touto poznámkou si vysloužil slušnou herdu do zad. Lexi se okamžik tvářila uraženě, ale pak si všimla, že dorazili na náměstí Piazza di Trevi. Alkohol v těle se projevil, když se kolíbavě rozběhla k monumentální fontáně. I přesto, že se ručička na věžních hodinách blížila k třetí ranní, hlouček lidí postával u dominanty náměstí Piazza di Trevi, a vůbec celého Říma - Treviho fontány. Na první pohled každého upoutá centrální socha Ókeana, boha moře stojícího na velké lastuře tažené jedním divokým a jedním mírným okřídleným koněm. Ti jsou vedeni Tritony. Stefan vzpomínal, když to skvostné dílo spatřil prvně. Stál vedle muže, který vypadal velmi váženě a vzdělaně. Poslouchal, jak vypráví skupince učňů historii, účel i poselství barokního výtvoru. Křišťálově čistá voda přetékala přes lem skulptury, jakoby stékala ze skal. Fontána byla vidět již z dálky i skrz roušku noci, neboť se na dně nacházelo barevné osvětlení, které házelo odlesky také na z mramoru tesané sousoší. To jakoby najednou ožívalo. Impozantní.
Lexi se posadila na okraj a vytvářela prsty jedné ruky na hladině kruhy. Sledovala svůj deformující se odraz. U kašny stál hlouček turistů provádějících podivný rituál. Lexi je se zájmem pozorovala.
,,Co to dělají?" zeptala se. Jeden muž se právě postavil zády k fontáně, vytáhl z kapsy drobnou minci a hodil ji za sebe. Jen to žbluňklo.
,,Neviděla jsi La Dolce Vita? Je to nepříliš stará "tradice", povídá se, že každý, kdo hodí pravou rukou přes pravé rameno minci do fontány, vrátí se do Říma. Úřady si na tom vcelku slušně vydělávají," vysvětloval. Rád se chlubil svými vědomostmi. Lexi nad něčím usilovně hloubala, pak vyšátrala poslední drobné, otočila se a hodila.
Stefan na sobě pocítil první známky opilosti. Mysl měl stále čistou, avšak cítil se nadmíru uvolněný. Najednou dostal šílený nápad. Povolené zábrany mu dovolily jej realizovat.
,,Je ti teplo?" zeptala se Lexi a vykulila oči na Stefana, který se právě zouval. Své boty pohodil vedle modré košile.
,,Chci se vykoupat," oznámil stroze mezitím, co si rozepínal pásek od kalhot. Skupinka nedaleko zvědavě pokukovala.
,,Tady? Chceš, aby všichni viděli tvůj indiánský totem?" tázala se zvesela Lexi. Pochopila, co chce spáchat. ,,Za tohle nás zavřou." Nestihla už nic dodat, Stefan skočil nahý přímo před Ókeana. Ráchal se tam jako malý kluk u babičky na prázdninách. Poskakoval, stříkal vodu na Lexi, dokud nebyla od hlavy až k patě mokrá. Posléze se potápěl a provokativně odhaloval obnažený zadek. Přihlížející už nejspíš zavolali policii.
,,No tak, Lexi, pojď taky. Voda je tak akorát," pobízel kamarádku. Lexi jen kroutila hlavou a šíleně se smála. Pokaždé ho musela do všech bláznivin nutit. Tentokrát ponoukal on ji. Musela však uznat, že Stefan zakončil dnešní jízdu perfektní tečkou. Náhle její bystré uši zaslechly v dálce se rozléhající sirénu.
,,Policie!" házela Stefanovi svlečené šaty. Nejprve chtěl namítnout, že je přeci mohou ovlivnit, avšak záhy pochopil, co Lexi zamýšlí. Utíkat před měšťáky se jevilo daleko vtipnějším než ovlivňování. Oblékl si kalhoty, obul tenisky a už už chtěl následovat Lexi, která již byla pár metrů napřed. Zarazil se, aby se ještě jednou podíval na fontánu. Policejní vůz právě přijížděl na náměstí. Stefan hrábl do kapsy. Zvedl levou ruku a přes jeho levé rameno přeletělo cosi stříbrného. Právě teď, v 3:23 ráno, tady definitivně zanechal nepříjemnou minulost, nepřál si již vrátit se do Říma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 k@rin k@rin | 6. září 2010 v 21:55 | Reagovat

teeeda, opravdu pmoc ekna povidka

2 Lexi Lexi | 15. září 2010 v 15:26 | Reagovat

:D zasmiala som sa ak keď čakalo som že to bude ešte vtipnejšia ale i tak to bolo na profesionálnej úrovni.Do tej fontány mohol skočiť j za iných okolností napr začal horieť po nevydarenom spustení ohnostrojov pri oslovách a bola to jedina možnosť ako to zastaviť alebo niekde narazil na roj včiel :D

3 misha misha | 31. prosince 2010 v 21:09 | Reagovat

tak tenhle Stefan se mi libi:)..

4 Marry Marry | 12. března 2012 v 22:07 | Reagovat

To je úžasný :D prostě Stefan tak jak ho neznáme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama