KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

www.bitch.com (4)

4. srpna 2010 v 10:48 | Aprille |  Long Tales
(A/N): Tak abyste věděli, tak tahle kapitola tu měla skončit nejméně až zítra =D Ale co no... Jsem se rozhodla být milostivá a dát ji sem dřív, páč to je na druhou stranu jedna z těch kratších kapitol =)
Tak doufám, že se bude líbit =)


Muselo na mě být sakra vidět, jak mě tohle vykolejilo. Rozesmál se.
Přemýšlela jsem, co ho mohlo tak pobavit kromě mého vyjukaného výrazu ve tváři.
"Ehm," nakonec ze mě vypadlo,"nevadí ti?," Myslela jsem tím Stefana, samozřejmě.
Jedním jediným tahem nechal všechny biliárové koule skutálet se na svá místa. Prohrála jsem.
Napřímil se s rošťáckým výrazem v jeho šedých očích a samolibým úšklebkem na rtech. Naklonil se ke mně tak blízko, že mě mé splašené neposlušné srdce málem samo uvedlo do nefalšované hibernace. "Mě nevadí nikdo," jeho tón byl provokativní, ale byla jsem si naprosto jistá, že to myslí vážně. A to mi stačilo.
Rozhodla jsem se přejít do nefalšovaného přímého útoku.
"V tom případě … bychom možná … měli … najít nějaké klidnější místo," protáhla jsem naschvál a obzvlášť jsem kladla důraz na slovo klidnější.
Pousmál se. "Veď mě." Byl to povel. Jasný povel a zároveň jakési němé ano. To bylo to poslední, na co jsem čekala. Moje vlastní ano už mu patřilo pravděpodobně od první chvíle, kdy jsem ho zahlédla.
Neubránila jsem se spokojenému a samolibému zaculení. Už jsem ho táhla pryč z baru. Kamsi do tmy, přesně jsem věděla kam mám namířeno. Jediné místo, kde mám skutečnou jistotu, že mě tam nikdo nebude hledat. Obzvlášť teď v noci.
Nebylo to daleko, vlastně jsme tam došli překvapivě rychle. Byl to les. Les za mostem a nedaleko hřbitova. Nebyl hluboký, ani nijak zvlášť strašidelný, jen blízko hřbitova. Občas se tu pořádaly venkovní párty. Ale jinak sem nikdo nechodil. A ani by nikoho nenapadlo, aby mě tu hledal.
Zarazila jsem se a zprudka se k němu otočila. Vlítla jsem mu přímo do náruče. Jeho rty přistály na těch mých, ani vlastně nevím jak se jim to v té tmě tak rychle podařilo.
Bylo to ještě lepší, než jsem si to představovala. Rty měl jemné a jeho polibky byly nežné I navzdory té vášni, se kterou nechal svůj jazyk proplétat se s tím mým. Dokonalé. S radostí jsem se pustila do zkoumání jeho dutiny ústní špičkou svého jazyka. Narazila jsem na něco ostrého, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Právě jsem si totiž začala uvědomovat Damonovy dlaně na mých bocích, kde mi sklouzávaly pod ten super nový top a hladily mou rozpálenou kůži. Jeho dotek byl tak příjemně chladný. Až neobvykle.
Ale ani toho jsem si nedokázala všímat moc dlouho. Najednou jsem se zády opírala o starý dub za mnou uvězněná mezi stromem a Damonovým dokonalým tělem. Ne že bych si stěžovala. Dotyky se staly intenzivnějšími a polibky hlubšími.
Byla jsem si jistá, že je tlukot mého šíleného srdce slyšet na kilometry daleko. Bála jsem se, že každou chvíli vypoví službu a já omdlím. To bych nerada, nechtěla jsem přijít o ty rty. O ty úžasné rty! A dotyky. A silné paže svírající mě v pevném a přesto něžném objetí.
Byla jsem šílená. Naprosto šílená. Naprosto šílená do Damona.
Málem jsem zapoměla dýchat mezi těmi nádhernými polibky. A I tak se mi ten teplý letní vzduch těžko dýchal. Damonova chladná náruč pro mne byla útěchou. Nebýt jeho chladu, vzplála bych mu v náručí jako lístek v ohni. Přímo jsem sálala.
A pak jsem najednou ležela v chladné vlhké trávě. Bylo to uklidňující. Příjemně to studilo a v Damonově náručí se mi odpočívalo věru hezky. Laskal si mně jako bych byla jeho panenka, jako bych byla ze skla.
A pak přišly polibky na krku. Tak jemné a lehoučké, že jsem je sotva cítila. A přesto jsem věděla, že tam byly. Měla jsem zavřené oči, stačilo jen cítit Damonovu přítomnost a pomalu jsem padala do mdlob. Pak se tlak polibků na krku trochu zvětšil. Už nebyly tak lehoučké, spíš intenzivní. A pak jsem najednou ucítila cosi ještě chladnějšího a ostrého.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luciii Luciii | 4. srpna 2010 v 17:38 | Reagovat

Rychle další...! Nemůžu se dočkat :D

2 April^^ April^^ | Web | 5. srpna 2010 v 16:28 | Reagovat

Vau... na viac sa asi nezmôžem :D Rýchlo ďalšiu časť :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama