KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

In the night (1/2)

25. srpna 2010 v 16:15 | Aprille |  Short Tales
Title: In the night
Author: Aprille
About: Tohle je tak tipická jednorázovka, že si ji můžete domyslet prakticky do jakékoliv chvíle nebo okamžiku v seriálu i knize =) Není to nic dlouhého, prostě jedna Elenina příhoda o jedné hluboké noci, kdy byla moc zvědavá =D
Author Note: Ta povídka je tak trochu o tom, že lidi prostě občas dělají nevysvětlitelné věci, které prostě někdy nemají důvod - osobně mi verze Eleny v téhle povídce připadá poněkud podobná té verzi z povídky Miss Mystic Falls, ale to může každému přijít různě =D A samozřejmě, jak už jsem psala, je to prostě klasická jednorázovka o jedné příhodě, takže neočekávejte nic moc světoborného =D
PS: Druhý díl někdy v budoucích dnech =)


To je včela? No ne, vážně, je to včela! A-ale počkat, proč je fialová? A proč už to není včela ale slon?! Eeeee, nesnášíííím slonyyyy! Jsou velcí a já taková maličkatičká... Hej! A proč stojím v té kaluži? A co tu dělá ta ryba? V kaluži přeci ryby nežijí, nebo ano? No počkat, kam se zas ta kaluž poděla? A vůbec, kde je ten slon? Proč je tady všude písek? A to vedro!!! Fuj, to je ale pařák. To slunce se muselo zbláznit... to jsem snad na Sahaře nebo co! Páni, to je ale vedro...
Otevřela jsem oči. Zamžikala jsem do chladné tmy. Nikde nic, žádní sloni, včely, ani ryby v kalužích - o Sahaře ani nemluvě. Jen Stefan vedle mě spal jak dřevo - zvláštní, myslela jsem, že jsem to o těch slonech křičela nahlas... Obvykle to dělám...
Pomalu jsem se přetočila na druhý bok, abych mohla zkontrolovat čas na hodinkách a neprobudila při tom Stefana. Bylo 12 pryč. Kurňa.
Vsaďte se, že teď už neusnu... Ale co, stejně jsem měla žízeň jak trám - no uznejte, kdo by po snu o Sahaře neměl?
Ještě jednou jsem hodila ostýchavým pohledem po Stefanovi, jestli ho třeba neprobudím, až budu otevírat dveře, jenže nakonec se mi zdálo, že by ho momentálně neprobudil ani tank Rudé armády, takže jsem se bez přemýšlení zvedla a zamířila ke dveřím. To, že jsem tu jen tak v pyžamu, které obsahuje sotva víc látky než spodní prádlo, jsem si uvědomila až na chodbě - ale to už se mi vracet nechtělo.
No a co by mělo být, ne? Vždyť je hluboká noc, celej barák spí a já si jdu do kuchyně jenom pro pití, ne? Bude to jen chvilka, to přežiju.
Nechtěla jsem rozsvícet, protože jsem se bála, že by tu pak bylo zase až moc světel, takže jsem nakonec vyhledala jen zapínač k malému světýlku nad linkou. To bylo akorát, při nejmenším to alespoň stačilo na to, abych bez problémů našla ledničku a vytáhla z ní chlazený džus.
Samozřejmě byl na svém místě tam, kde měl být, protože v téhle společnosti jsem asi jediná, kdo se za normálních okolností snižuje k pití džusu. Sotva jsem si dovedla představit Stefana nebo Damona se sklenkou džusu v ruce - tak možná ještě s nějakým alkoholem.
Když jsem ze sebe konečně spláchla ten pocit suchého horka Sahary, vydala jsem se znovu za Stefanem do jeho pokoje v druhém patře. Opět jsem nerozsvícela - naštěstí byla docela světlá noc, takže nebylo zase tak těžké uhodnout, kde jaký schod končí a začíná. Už jsem si na to zvykla, u nás v tom malém domě je totiž každé světlo v noci asi jako záře reflektoru, vždycky to vzbudí celý dům.
Už jsem došla chodbou skoro ke dveřím do Stefanova pokoje, když jsem si všimla, že odněkud z druhé strany chodby se z nějakých dveří line slabé světlo. No jo, tady v tom domě se asi nemusejí ohlížet na účty za elektřinu, pomyslela jsem si, ale nakonec jsem přeci jen vykročila tím směrem.
Dveře byly maličko pootevřené, ale stejně jsem do nich musela ještě mírně drcnout, abych viděla dovnitř. Opatrně jsem se přitiskla k té škvíře a nahlédla do pokoje.
Jasně že to byl Damonův pokoj - koho jiného, že? Oknem sem svítil měsíc a pokoj tak mírně prosvětloval- a pak byla samozřejmě rozsvícená jedna lampička na jedné straně jeho postele. Damon ovšem zjevně tvrdě spal, jen jedna ruka mu ještě spočívala na stránkách nějaké knihy.
Zarazila jsem se. Knihy? Zjevně si ještě před spaním četl a usnul u toho, ale Damon a kniha?! Popadla mě šílená zvědavost. Co jen tak může Damon číst? Musí to být velice zajímavá literatura, jestliže už se k ní uchýlil i Damon - i když asi zas tak ne, když u ní dokázal usnout...
Hmm... Co se stane, když se tam zajdu podívat? Vždyť spí, nevšimne si toho... Jen se juknu na obálku té knihy a nic víc, to ho přeci nemůže vzbudit...
Fajn, jdu na to, rozhodla jsem se nakonec. Mise Tajemná kniha aneb Juknout a honem pryč. Opatrně jsem ještě maličko strčila do dveří a ty se k mému údivu docela tiše pootevřely. Osobně jsem čekala, že budou při nejmenším vrzat, jak už to tak při mé smůle bývá.
Naštěstí tu bylo docela dostatečně světla, abych si byla jistá, že přes něco neškobrtnu - tak maximálně o vlastní nohy a s tím se prostě nedá nic dělat. Po špičkách jsem si to namířila k té velké posteli a u ní se pak tiše svezla na kolena do jakéhosi nenápadného sedu, ve kterém jsem měla dobrý výhled na tu knihu. Naneštěstí měl ale Damon onu ruku na stránkách položenou tak nešikovně, že jsem nedokázala dohlédnout na název ani na autora.
Hmm.
Maličko jsem se natáhla a pokusila se nějak šetrně pootočit titulkou knihy tak, abych ho nevzbudila.
A nešlo to.
Safra.
Nadechla jsem se a opatrněji než nejopatrněji jsem zatáhla za jeden roh knížky, takže se mírně posunula ke mě, při tom tahu jsem se ale omylem dotkla i Damonovy ruky. Byl to jen letmý dotyk a mě osobně by to nevzbudilo ani omylem, ale Damon neklidě pohodil lavou ze strany na stranu a ze spánku jakoby svraštil obočí, takže jsem se docela solidně polekala. Je možné, že jsem ho tím vzbudila?
Nějakou cvhíli jsem čekala, ale on zjevně pořád spal. Uf. To bylo o fous. A naštěstí už jsem se k takovému riskantnímu tahu nemusela uchylovat - knížka měla teď pro mě naprosto výhodnou polohu, takže jsem mohla nerušeně nahlédnout na titulku a.....
.... a nepřečetla jsem to. Bylo to italsky. Safra, takové práce a já to nakonec nepřečtu.
Naštvaně jsem našpulila rty - nemůže číst knihy v mém rodném jazyce?
Složila jsem si ruce do klína a mírně zlostně se na něj zahleděla - tak já se tu namáhám, on si klidně spí a ještě ta moje snaha vyjde vniveč! Sama na sebe jsem se musela zlobit - co tu vlastně dělám? Už dávno jsem měla být pryč a vůbec - neměla jsem sem ani chodit. To byl blbej nápad.
Znovu jsem se podívala na Damona - vypadal mou přítomností zcela nerušený. A vlastně... musela jsem uznat, že vypadal docela mile, když spal....
???
Už radši mlčím - nakonec ze mě ještě vypadne, že se mi tu vlastně líbí a nikam se mi ani nechce a to už bude teprv oheň na střeše - ne, musím ihned pryč.
Tichunce jsem se zvedla a otočila se zase ke dveřím. Pak jsem se ale zase otočila zpět a s jemným cvaknutím zhasla tu svítící lampičku - no co je, šetříme elektřinou, ne? Při tom zvuku jsem se ještě jednou ohlédla na Damona, ale ten se i nadále zdál perfektně v limbu. Nakonec jsem toho okounění nechala a konečně se zase po špičkách odplížila ke dveřím.
No a to byla přesně ta chvíle, kdy jsem si náhle všimla, že mi někdo stojí v cestě. Hrklo ve mě.
Ze tmy se na mě culil Damon a jeho výraz mi naprosto vypovídal, že jsem byla přistižena při činu. Safra.
"Ale, ale, copak ty tu děláš?," utrousil mírně provokativně a doplnil to dalším svým rozčilujícím úšklebkem.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lastovička Lastovička | Web | 26. srpna 2010 v 14:06 | Reagovat

pekný lay

2 Fay Fay | 26. srpna 2010 v 20:18 | Reagovat

Hm, být na Damonově místě, také by mě ta situace pobavila. Polonahá dívka, která navíc chodí s mým vlastním bratrem, se o půlnoci plíží do mého pokoje... Povídka se mi líbí, už jen té představě jsem se s chutí zasmála xD

3 Kristýna Kristýna | 26. října 2010 v 17:52 | Reagovat

je to nádherný :), já jsem je na konci taky musela zasmát :D

4 misha misha | 1. ledna 2011 v 1:48 | Reagovat

nechci kritizovat ale nepise se at the night?:)ale jinak great!sranda..:)

5 Aprille Aprille | E-mail | Web | 1. ledna 2011 v 9:24 | Reagovat

[4]: Jojo, píše, ale jen pokavad myslíš každou noc obecně =) Já psala jen o jedné určité noci, která se už opakovat nebude, takže "in the night" =) Jinak ale díky za komentář, vážím si toho, že si někdo dokáže přečíst název a ještě nad ním zauvažovat =)

6 LELOES LELOES | 2. června 2011 v 19:37 | Reagovat

LIKE!

7 Kate Kate | 13. srpna 2011 v 16:22 | Reagovat

Lol.:DD ten začátek je nejlepší =DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama