KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Miss Mystic Falls (3)

12. července 2010 v 14:11 | Aprille |  Short Tales
(A/N): Takže tohle je poslední díl téhle povídky, takže doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit =)



Skrz slzy Elena sice neviděla ani na špičku svého nosu, ale zcela dobře si dokázala představit jeho hloubavý a mírně podmračený výraz, když po chvíli ticha odpověděl na její nevyslovenou otázku,"Není to tvoje vina," a bylo to konstatování, nikoli přesvědčování. Z jeho starny to znělo tak prostě, až by byl hřích tomu nevěřit.
Chvilku jen tak ležela a nemohla zastavit vzlyky, které jí totálně uchvátily a nehodlaly se jí pustit. Co když má Damon pravdu a opravdu je zbytečné vynit z toho všeho sebe?
"Vlastně," protáhl Damon, jakoby se mu to neříkalo lehce," mám takový dojem, že za spostu věcí nesu odpovědnost já." A ta vážnost a starost v jeho očích jí při tom totálně ohromovaly.
Okamžik trvalo, než jí došlo, co vlastně řekl, a pak se musela mezi vzlyky roztřeseně zasmát, protože něco takového od něj ještě nikdy neslyšela a asi ani už neuslyší. Znělo to prazvláštně. Už jenom proto, že tahle věta k jeho osobě prostě nepatřila.
"Damone … ty, ty ses právě omluvil?" Dobře, nebyla to přímo řečená omluva, ale bylo to tak myšleno. A Elena nevycházela z úžasu a němého ohromení. Na pláč i na vzlyky úplně zapoměla.
Svět byl opravdu úplně naruby.
"Myslím," protáhl rezignovaně,"myslím, že ano." A myslel to smrtelně vážně - no, možná ne zas tak smrtelně, ale vážne ano. A to bylo u Damona něco tak zvláštního a ojedinělého, že by to Elena nejraději zachovala tak na další hodinu, aby si to stihla pořádně zapamatovat.
"A já myslím, že začínáš být rozumný," vypravila ze sebe Elena s překvapeným úsměvem. Jasně, když se to přidalo do spojitosti s Damonem, zdálo se to jako naprosto nesmyslná věta, ale protentokrát to byla pravda. "A líbí se mi to," dodala upřímně.
Damon uhnul pohledem a vzápětí se jí zas zpříma zadíval do očí. Elena cosi tušila. "No … v tom případě … se ti tohle asi líbit nebude."
"Co-," Elena nestihla dokončit myšlenku, když se Damonovy rty srazily s jejími a zamlčely tak její slova.
Chvilku myslela, že se jí to jen zdá, že se co nevidět probudí vedle Stefana a zjistí, že to celé byl jen nějaký prazvláštní sen. Po dalších několika vteřinách rozpačitého, ale vášnivého polibku však na Stefana dočista zapoměla.
Rty měla impulsivně propletené s Damonem a jak byla natěsno přitulená k jeho statné hrudi, dokázala kolem sebe cítit jenom a jenom jeho vroucí objetí a něžné dotyky. V takové chvíli jen těžko mohla myslet na Stefana.
Ano, asi měla hned teď přestat. Odstrčit Damona a držet se od něj po celý zbytek svého života hezky v uctivé vzdálenosti. Začala ale s mírným údivem zjišťovat, že se jí nic takového vůůůbec, ale vůůůůůbec nechce. Vlastně se jí to líbilo. Víc jak líbilo.
Zapoměla na Stefana, zapoměla na svůj zmatek, zapoměla na pláč, zapoměla úplně na všechno. Byla tu jen ona a Damon.
Jediné, co mohla vnímat, byla jeho chladná kůže pod jejími prsty a naopak její kůže explodující pod jeho studivými dotyky. Jediné, co mohla cítit, byla jeho vůně, kterou si prostě nedokázala s ničím spojit a jediné, co mohla slyšet, byla její vlastní krev šumící v jejích uších jako splašená.
Možná, že ještě někde hluboko vevnitř ní přebývalo jakési nepatrné chabé něco, které se chtělo okamžitě odtrhnout a jít za Stefanem. Ale dohromady s Eleninou valnou většinou, která nechtěla nic jiného, než jen líbat Damona dál a dál, to nakonec vyprodukovalo zase jen a jen zmatek a jakousi podivnou mlhu v její mysli, přes kterou Elena nebyla schopna myslet a která způsobyla, že jak jí Damon něžně pokládal do měkkých peřin pod sebou, stále ještě zaklesnutý s ní v nádherném polibku, koulely se jí po tvářích slzy. Ačkoli už si nebyla úplně jistá, jestli jsou to slzy smutku.
A Damon jí líbal tak dokonale. Vzal její tvář do svých mrazivých dlaní, které tak blahodárně působily na její rozpálenou pokožku. Nemohla nic jiného, než se jen víc přitulit do jeho chladného objetí a nechat se jím unášet.
Proti tomuhle Damonovi byla naprosto bezmocná a jestli v ní předtím ještě zbýval nějaký ten kousíček provinilosti, rozplynul se v jeho sladkých polibcích.
Byla by se s ním schopna líbat a mazlit klidně celou věčnost, kdyby jí po nějaké té době nedostihlo vyčerpání z minulých událostí dne a ustavičného breku a ona nakonec pomalu a zvolna upadla do sladkého spánku v Damonově něžném objetí.

Když se pak probrala do vědomí, okamžitě poznala, že ještě není tak úplně ráno. Skrz pevně sevřená víčka jí ještě neprosvítalo moc světla a nebylo slyšet ani žádné zvuky zvenčí, které by ohlašovaly pohodlné sobotní ráno. Taky si hned všimla, že už je zase doma ve své posteli. Peřiny, ve kterých ležela už nebyly saténové, ale obyčejné bavlněné.
Teprv teď jí skutečně dohonily události předchozího večera. Nejdřív jí popadlo naprosté zděšení, které pozvolna přešlo v zvědavost. Někdo jí sem přeci musel dostat, že?
Mírně se zavrtěla, aby dala najevo, že je vzhůru, nebo že se alespoň už probouzí. Bála se, že kdyby promluvila, plácla by nějakou blbost. Provinile se nemohla zbavit představy, že kdyby vyslovila Damonovo jméno, nějakým způsobem vedle sebe pak najde Stefana, nebo naopak.
Vzápětí ucítila na svém odkrytém rameni jemný dotyk chladné dlaně.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veronica Veronica | 12. července 2010 v 22:30 | Reagovat

Krásne, milujem Elenu a Damona dokopy.
Dúfam, že sa jej dotýka on.
Prosím, rýchlo píš pokračovanie! Už sa neviem dočkať.

Team Damon rulez!

2 Lamia Le Morte Lamia Le Morte | Web | 17. července 2010 v 14:04 | Reagovat

To je senzace!! Já šílím z Damona a Eleny!! Proč jsi to sakra dokončila takhle?? Musí být ještě pokračování, protože jestli ne, tak si mě nepřej!! Tuhle povídku mám z tvých nejradši!!

3 Lexi Lexi | 15. září 2010 v 16:41 | Reagovat

Áno musí byť ešte pokračovanie!

4 Kristýna Kristýna | 27. října 2010 v 14:13 | Reagovat

priosim prosim pokracovaní :)

5 misha misha | 1. ledna 2011 v 2:21 | Reagovat

Vidíš,cos tu způsobila?Ale o to jde takže-Bravo!:)Jinak-já žádné dis nemám,ale někdy se zkrátka tak vžiju do děje,že je mi pravopis úplně ukradený...takže to doopravdy dokážu pochopit..ten konec mě fakt dostal-tedˇ snad nebudu moct ani spát z toho..:D..team DELENA!=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama