KOLEGOVÉ POVÍDKÁŘI - seznam dalších blogů, kde naleznete něco málo z tvorby o TVD =)

Co dokáže jedna sklenička, a co jich dokáže deset (3)

30. června 2010 v 20:01 | Aprille |  Short Tales
(A/N): Tak tedy konečně ten poslední díl =) Doufám že se bude líbit, i když to podle mě není nic moc =)


"Hmm," protestovala s nelibostí Elena a málem se znovu sesula k zemi. Viděla, jak se Damon rozhlíží kolem, ostražitě a zároveň nerozhodně, ale zrovna když se chtěla rozhlédnout taky, shledala, že jí Damon táhne pryč ze třídy, ze školy, školních pozemků a vůbec kamsi pryč. Začínala pociťovat, že alkohol v jejím krevním oběhu už poněkud vyprchává.
Chtěla protestovat, ale jeho paže byly moc silné. Nakonec se spokojila alespoň s tím, že na něj naštvaně štěkla,"Kam mě to vedeš?!"
Damon se zarazil a pohlédl na ní s výrazem, který Elena sice nedokázala idetifikovat, ale docela slušně jí děsil. "V tomhle stavu za Stefanem rozhodně nemůžeš,"sdělil jí nečekaně a znovu se dal do chůze.
"Za Stefanem?," nechápala Elena. "A v jakém stavu?" upírala na Damona pomatený pohled.
Protočil oči v sloup. "Ve stavu, ve kterém líbáš jeho vlastního bratra," vysvětlil s takovým tím trpělivým výrazem, jako když něco říkáte dvouletému dítěti.
Elena chvilku škobrtala za ním, pak se jí ale najednou podlomila nestabilní kolena a nebýt Damonových silných paží, byla by tentokrát skutečně upadla. Zavrtala se do Damonovy náruče a bylo jí úplně fuk, že je to Damon, prostě byla unavená.
"Chce se mi spát," vzdychla a opřela se o něj celou svou vahou, která by ho bývala nepochybně skolila k zemi, kdyby nebylo jeho obrovské upíří síly. Odmítala jít dál třeba jen ještě pár centimetrů, složila hlavu na jeho hrudi a znovu mu omotala ruce kolem krku. Byla by schopná na místě usnout. "A klidně bych tě políbila ještě jednou," zašeptala, ani nevěděla proč, jak tam tak postávala v jeho sevření. A pak najednou zjistila, že se vznáší v Damonově náruči dobrých pár stop nad zemí, a pak už se jí zdálo, že to netrvalo ani patnáct minut a už se nacházela ve svém vlastním neuklizeném pokoji, kde ji Damon opatrně složil na neustlanou postel. Pak přešel ještě o kousek dál, sesul se na křeslo vedle postele a unaveně si začal mnout čelo.
"Páni, tobě se asi vážně podařilo mě opít," prohlásil nevěřícně po chvíli.
Elena se vztyčila na posteli. "Vážně?,"zaculila se nadšeně a jen pozorovala, jak se na ni Damon mírně užasle dívá.
"Odkud ta energie?"
Elena rozjařeně pokrčila rameny a svalila se zpět do nadýchaných peřin. "Mě už se ale vůůůbec nechce spát," prohlásila a šťastně se při tom usmívala, i když už se zdaleka necítila tak mimo jako předtím.
"A jakpak to?," zasmál se pobaveně Damon a hleděl s úsměvem na Elenu rozplácnutou v peřinách.
"Střízlivím," zaculila se na něj opět zpoza hromady polštářů. Chvíli tam tak tiše, šťastně ležela a pak v náhlém rozpomenutí natáhla ruce k Damonovi a prohlásila,"A teď tu pusu!," asi tak, jako když chce dítě lízátko.
Damon se znovu zasmál a v příštím okamžiku už byl přímo u ní a lokty se opíral o matraci těsně vedle její hlavy. "Tak vidím, že moc nestřízlivíš," oznámil s jemným úšklebkem, což Elenu trochu namíchlo, protože ačkoli měla momentálně trochu víc bujarou a rozjařenou náladu, v rámci čehož by nepochybně dokázala udělat spoustu věcí, na které by normálně neměla odvahu, rozhodně by o sobě už neřekla, že je totálně opilá.
"Nevěříš mi," konstatovala téměř seriózně - tedy alespoň tak, jak to v dané situaci šlo.
"Ne," potvrdil Damon a dráždivě se uculil.
"Tak to tě asi budu muset přesvědčit," přemýšlela nahlas Elena.
"Klidně přesvědčuj, když si myslíš, že ti to k něčemu b-," dál už to nedořekl, protože Elena se rozhodla přesvědčit ho hned teď a bez okolků a zarazila ho svými rty pevně přitisknutými na jeho.
"Wow," vydechl Damon se zjevným sarkasmem, když se od sebe po chvíli odtrhli.
"Pf," Elena nad jeho sarkasmem uraženě nakrčila nos. Nečekaně ho shodila na bok a sama se přehoupla navrch. "Ještě jsem neskončila," prohlásila a smazala mu z tváře jeho mírné překvapení záplavou vášnivých polibků.
Když se od něj jen na maličkou chvilku odtrhla, aby nabrala dech ztracený v polibcích, samolibě se pousmál a rázem se ocitla znovu pod ním.
"Pořád si myslím, že seš ještě dost opilá," řekl pak zcela vážně a upřeně jí sledoval svýma šedýma očima. Jestli byla Elena opilá předtím, výraz v těch jeho krásných očích jí naprosto probral. Rozhodla se.
"Co mám ještě udělat, aby ti to došlo," povzdechla si smutně a zcela střízlivě hleděla do jeho hloubavých očí. Pak pohledem sledovala svoji vlastní ruku, kterou sklouzla z Damonova krku, přes hruď až ke knoflíčkům na jeho košili.
Rázem věděla, že pochopil. Zarazil jí ruku na košili a zvedl jí pohled znovu k jeho očím.
A pak už tu byly zase jenom polibky. Tentokrát se z nich ale naprosto vytratilo to minulé podnapilé škádlení. Elena cítila Damonovy jemné polibky na rtech stejně dobře, jako by cítila probodnutí srdce mečem. Bývala by úplně zapoměla, že se má nadechnout, kdyby pak Damon nesklouzl svými mělkými polibky níže ke krku a ramenům. Nemohla ignorovat ani jeho doteky, které se rozlévaly chladivým šimráním po její rozpálené kůži. Chtěla víc.
Zaměstnala jeho rty těmi svými a sama se jala svými volnými prsty rozepínat vlastní halenku. Ani si nestihla pořádně uvědomit, že už je dole, a už cítila Damonovy chladné hladivé dlaně na svých bocích. Tak nějak se nemohla zbavit pocitu, že to není fér, okamžitě se rozhodla vzít situaci do vlastních rukou a jala se rozepínat i Damonovu košili. Ten se jen zlehka usmál a nechal jí zápasit s košilí, zatímco on přemístil své polibky k Elenině levému oušku. Nakonec se Eleně úspěšně podařilo záludnou košili odstranit z cesty a to brala momentálně jako dostatečný úspěch na to, aby ho mohla oslavit dotyky na Damonově pevné, svalnaté hrudi.
Počínaje tou chvílí si už nebyla jistá vůbec ničím. Ztratila pojem o čase, stejně jako ztratila pojem o poloze i ostatních jejích svršků a nakonec už si nebyla vědoma ani toho, že je položená mezi svými vlastními peřinami, ba dokonce že vůbec leží na posteli ve svém vlastním pokoji. Pravděpodobně by ani s určitostí nedokázala říct, jestli se nachází na Zemi, na Měsíci, nebo na Marzu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veronica Veronica | 5. července 2010 v 22:06 | Reagovat

Naozaj píšeš veľmi pekne,
dúfam, že takýchto poviedok napíšeš viac.

2 Lamia Le Morte Lamia Le Morte | Web | 17. července 2010 v 14:10 | Reagovat

Je to opravdu skvělé, moc se mi líbí, jak píšeš :)
Ale prostě.. Miss Mystic Falls vede xDD

3 Neliss Neliss | E-mail | Web | 26. července 2010 v 17:29 | Reagovat

Pekné. (: To by som brala aj v seriáli.:D

4 Therine Therine | E-mail | Web | 30. července 2010 v 11:29 | Reagovat

Super.Píšeš vážně dobře,není to ani zdlouhavé,ale zase tam máš dobré detaily,takže nic nechybí :-) A navíc dokážeš tím dějem uchvátit.
→Shrnutě je to skvělá povídka na odstartování tohohle blogu! (Už se těším až se začnu do další :D )

5 Lexi Lexi | 15. září 2010 v 15:15 | Reagovat

Musím len súhasiť s tým čo tu napísali ostatné baby fakt píšeš super:D Len v tom pokračuj.

6 Kucko Kucko | 24. září 2010 v 22:34 | Reagovat

Tak už dávno som sa pri poviedke nezasmiala tak veľmi, ako pri tejto.
Definitívne fandím Damonovi :-)))

Tak, idem komentovať ďalej :-D

7 neděžžda neděžžda | 27. září 2010 v 17:29 | Reagovat

mohla bys klidně pokračovat dál....:))

8 misha misha | 31. prosince 2010 v 20:37 | Reagovat

team Damon?oh,yeah!:):Dmiluju Damona(stejne jako spika,jacoba...proste outsidery)a zamilovala jsem si i tuhle povidku...btw:chtela jsem se zeptat,jestli sem muzu dat i povidku napr.o buffy a spikovi(jo, jsem jim posedla:D)thnx za odpoved:)

9 Aprille Aprille | E-mail | Web | 1. ledna 2011 v 9:29 | Reagovat

[8]: no jestli chceš, tak klidně můžeš přidat jakoukoliv povídku o upírech =) školu noci, něco od Anne Rice, vlastní tvorbu (jen stmívání by mi asi trochu vadilo =D) ale já osobně v tomhle kruhu buffy a spike fakt nejsem nijak zběhlá a téměř nic o tom nevím =D prostě negramot no... Ale jestli chceš, ráda si to přečtu a vsadím se že spousta lidí taky =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama